Poruchy pozornosti

Poruchy pozornosti se vyznačují nedostatečnou aktivací částí mozku. V EEG se tato porucha vyskytuje zvýšeným podílem theta a delta mozkových vln, což jsou vlny, které běžně produkujeme v únavě a spánku. Tyto mozkové vlny jsou normální do určitého věku - u delty do 3,5 let, u thety do 6 let. Pokud se vyskytují u dítěte i později, jedná se o nedozrálý mozek, který funguje na pomalejší frekvenci mozkové činnosti, než je pro daný věk běžné. Poruchy pozornosti se zlepšují s věkem dítěte, mozek postupně dále dozrává. Mezitím je ovšem nepříjemně znevýhodněné ve škole a kdekoliv jinde, kde jde o to umět udržet pozornost, což může narušit sebejistotu dítěte i do pozdějšího věku. V dospělosti často již tyto poruchy vymizí, ale není to tak vždy, setkáváme se i s dospělými lidmi s poruchou pozornosti, obvykle se ovšem jedná o lehčí formy poruchy.

Rozlišujeme dva druhy poruch pozornosti, a to ADD a ADHD. V ČR se jim v minulosti také říkalo LMD nebo-li lehká mozková dysfunkce.

ADD je běžná porucha pozornosti (Attention deficit disorder), jedná se spíše o hypofunkci fungování - nedostatečnou aktivitu. Děti s touto poruchou bývají více nepřítomné, poněkud pomalé, zahleděné do svých vlastních fantazijních světů, ale v chování spíše poslušné. Pokud je něco baví, jsou schopni se do toho naprosto ponořit. Zde se jedná o utlumení především funkcí levé mozkové hemisféry, která zodpovídá za dostatečnou aktivaci a soustředění. Tyto děti většinou mají problém s podáním dostatečného výkonu ve škole, ale nemívají výrazné problémy s chováním.

ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou (Attention deficit hyperactivity disorder). Děti s touto poruchou bývají nepozorné, ale zároveň velmi dynamické a živé, nevydrží dlouho v klidu, jejich pozornost je velice snadno čímkoliv odvedena od toho čemu se právě věnují, jsou impulsivní ve svém chování, občas vyloženě neposlušní. Zde se jedná o utlumení funkci jak levé, tak pravé hemisféry - nemají na jednu stranu dostatečnou aktivaci v pozornosti, za což zodpovídá levá, a na druhé straně nemají dostatečně aktivní regulační centra, která by je zklidnila a umožnili jim na něčem udržet delší dobu pozornost. Za to zodpovídá pravá hemisféra. Ve škole bývá zvýrazněné jejich chování, mnoho učitelů je má problém zvládat a mohou nastávat i střety s jejich autoritou.

Dále je vhodné zmínit, že se zhruba v třiceti procentech případů poruchy pozornosti kombinuji s různými dysfunkcemi, patří sem především poruchy učení jako je dyslexie, dysortografie, dyskalkulie, méně často se vyskytují i poruchy řeči, jako je dysfázie, dyslálie, koktavost a podobně. Mechanismus těchto poruch je totiž shodný s poruchou pozornosti, ale jsou zasažené části mozku, které souvisí jinými funkcemi než pouze s pozorností.

Při tréninku EEG biofeedbackem se soustřeďujeme u těchto dětí na potlačení pomalých theta a delta vln, a naopak na posílení alfa vln, které zodpovídají za bdělou pozornost. Podíl pomalých vln se postupem tréninku zmenšuje a naopak se objevují stále více rychlejší vlny alfa. Typicky se první posuny začínají objevovat okolo 13ti sezení, k většímu posunu dochází okolo 20tého sezení, kdy se navíc podle zjištění výzkumů v průměru stává efekt EEG biofeedbacku trvalým.

Potřebný počet sezení - u dětí s ADD je potřeba obvykle 30 sezení, aby došlo k zásadnímu zlepšení. U dětí s ADHD je těchto sezení potřeba 40, je totiž potřeba trénovat obě mozkové hemisféry najednou. U dospělých se vyskytují obvykle lehčí formy poruchy pozornosti, a obvykle stačí 20 sezení. Samozřejmě toto jsou čísla typická a tedy orientační, vždy velmi záleží na rozsahu poruchy, a také na tom, zda-li se jedná pouze o tuto poruchu, nebo se kombinuje ještě s poruchou další.